Historie a současnost Letenských a Vyhlídkoalpských her

1. Počátky

Letenské hry (LH) byly pořádány od počátku 70. let minulého století partou studentů pražského gymnázia Nad štolou na Letné. Pořadatele, kteří byli i prvními účastníky her, spojovala myšlenka států „čtvrtého světa“, tj. miniaturních státečků (např. Sealand, Knížectví Huttova řeka, Růžový ostrov aj.), jejichž vznik a existence byly zčásti podloženy mezerami v mezinárodním právu a současně šlo o demonstrativní a přitom nikomu neubližující formy odporu proti zkostnatělému hospodářskému, kulturnímu i politickému establishmentu euroatlantické civilizace. Podle vzoru zemí „čtvrtého světa“ založili i budoucí pořadatelé LH několik fiktivních státních útvarů. Jedním z nich byla Revastonská demokratická republika. RvDR a další (např. Holešovická republika, Republika Cukrových ostrovů, Církevní stát Shangri-la, Radlické císařství, Nový Morsibar, Království jihočeské, Gublin) povstaly zčásti z recese a zčásti jako reakce na dusno v tehdejší československé společnosti, jež nastalo po okupaci Československa v srpnu 1968. Když se „občané“ těchto nezávisle na sobě vytvořených států „čtvrtého světa“ setkali na gymnáziu Nad štolou, ze syntézy jejich nápadů se mimo jiné akce (např. Aktiové společnosti DKT Soames, Klubu přátel Brněnských oplatek, Nezávislého sdružení milců a poživačů lahodných Hořických trubiček, Svazu letenských invalidů - veteránů letenských her) zrodily i LH. Ty byly chápány též jako alegorická a ironická alternativa pompézních a myšlenkově prázdných dobrovolně povinných spartakiád a zkomercializovaných, zkorumpovaných olympijských her.

 

2. Soutěže

Myšlenkovému základu LH odpovídaly i názvy a obsahová náplň soutěžních disciplín. Reakcí na postupující inflaci v období „konsolidace“ totalitního režimu od r. 1969 a prohlubování nedemokratických forem ovládání občanů policejního státu byly skok hluboký (do písku, který byl též asociací na pštrosí hlavu v písku), skok inverzní (pozpátku, neb i Československo té doby lezlo pořád nazpátek), skok široký (uhýbání do stran místo skoku vpřed), zvrhlý pětiboj, jenž mj. obsahoval vrh pětisetkorunou (v té době bankovky o nejvyšším nominálu, přesto však s nijak zvlášť velkou kupní silou), invalida na schodech (běh po schodech na pozůstatku letenského pomníku J.V.Stalina, coby jediné smysluplné využití tohoto monstra), Poselství Junony (běh s rostlinným máslem Juno na hlavě – v té době měla řada lidí máslo na hlavě), Prométheův běh (běh se zapálenou svíčkou, která ve větru stále zhasínala – alegorie na marnost pokusů přinést světlo do temné doby republiky),  letenský brabec (alternativa ke zprofanovanému Zlatému slavíkovi – soutěži, již permanentně vyhrávali umělci, kteří zpravidla díky vstřícnému postoji k mocenskému aparátu měli stále otevřený vstup do televize a rozhlasu i na stránky časopisů). LH totiž měly podobně jako starověké olympijské, panathénské či isthmické hry nejen sportovní, ale i umělecké disciplíny. Některé soutěže měly jen recesistické pozadí, např. sedmnáctiskok (na počest data 17.3., jež bylo v Rewastonu státním svátkem), který se každý rok o jeden skok prodlužoval), hod kloboukem (Cyrano: svůj širák odhazuji v dál), vrh kounovským kamenem (z proslulého pravěkého megalitu v okolí Rakovníku), flórpong (obdoba stolního tenisu, v níž se body získávaly, pokud hráči dopravili míček do květináče uprostřed stolu). Počet disciplín nebyl stálý, v dalších ročnících LH se zvyšoval (např. ze zvrhlého pětiboje se stal na VI. LH zvrhlý devítiboj), původní tři umělecké soutěže (kuriózní byl tzv. letenský analfabet, tj. čtení francouzského nebo anglického textu podle zásad české výslovnosti na čas a na počet chyb) se na VI. LH rozrostly na sedm (soutěže pro letenské básníky, literáty, malíře či spíše mazaly, skladatele a písmomalíře). Soutěžní díla musela velebit Letnou nebo alespoň Prahu (básnická) nebo používat netradiční nástroje (hudební skladby, např. Fuga pro 4 kávové mlýnky, Umývač laboratorního skla, Svita pro izolační trubku a 2 hustilky). Kromě sportovních (kategorie A) a uměleckých (kategorie C) existovaly i soutěže ve stolních hrách (kategorie B). Jednou z nich byl již zmíněný flórgpong, dalšími byly letenský kandidát strojvůdce (závody elektrických vláčků - název disciplíny byl odvozen od praxe v pražských dopravních podnicích, kde se uchazeč o místo strojvůdce metra mohl stát nejdříve kandidátem strojvůdce, podobně jako uchazeč o členství v KSČ musel nejprve projít fází kandidáta na člena strany), hokejista profesionál (stolní hokej), Rallye Letná (závody autíček na elektrické autodráze), letenská přifoukávaná (tří- nebo čtyřčlenná družstva foukala přes volejbalovou síť pouťový balónek) a telefonista schizofrenik (namotávání nitě představující telefonní kabel na cívku a vytáčení telefonního čísla na čas – v době konání LH ještě neexistovaly tlačítkové přístroje). Umělecké soutěže hodnotila komise složená z pořadatelů, kteří nezřídka také soutěžili, nikdy však nedošlo k žádným stížnostem na konflikt zájmů (náročné bylo třeba hodnocení poetických, literárních a malířských soutěží, protože v oněch temných dobách byly první kopírky v Československu a jiné rozmnožovací stroje pod přísným dohledem pracovníků oddělení zvláštních úkolů, kteří byli buď přímo příslušníky tajné státní policie nebo jimi byli prověřeni a kontrolováni, takže svazky originálních soutěžních děl - protože nebylo možné pořídit kopie - anonymně kolovaly i několik týdnů mezi hodnotiteli, jimiž kromě pořadatelů byli i účastníci her). Kromě jednotlivých soutěží byly i komplexní disciplíny: o nejaktivnějšího (který se zúčastnil nejvíce soutěží), nejvýkonnějšího (který získal absolutně nejvíce bodů) a nejúspěšnějšího (který získal nejvíce bodů v poměru k počtu disciplín,  jichž se zúčastnil) účastníka LH.

 

3. Místa konání, trvání účastníci a pořadatelé Letenských her

Jak již bylo naznačeno, konaly se LH v různých prostředích: na Letenské pláni, po zbudování sportovního stadiónu u gymnázia na tomto sportovišti (zvaného posměšně podle tehdejšího ředitele gymnázia, servilně přisluhujícího totalitnímu režimu, Estado Carlo Fürst), ve Stromovce (Královské oboře), v bytech pořadatelů (soutěže kategorií C a některé z B), občas i na pracovišti jednoho z pořadatelů v pražské zoo. Trvání her bylo různé, se vzrůstajícím počtem účastníků i několik měsíců (od léta do prosince). Pozdější ročníky LH měly dokonce mezinárodní účast, protože mezi soutěžícími byli slovenští a vietnamští studenti pražských vysokých škol, především Přírodovědecké fakulty UK. Nejvyšší počet účastníků měly VII. LH: 46. Širší okruh pořadatelů tvořilo zpočátku 5 osob, později až 15.

 

4. Zánik Letenských her a vznik Vyhlídkoalpských her

První LH se konaly v roce 1973 a poté ještě sedmkrát. V době konání posledních, osmých LH (v roce 1980) původní pořadatelé byli již rok absolventy vysoké školy, zakládali rodiny a někteří odcházeli za prací nebo do "vnitřního exilu" mimo Prahu, do pohraničí. Přes jejich snahy předat pořádání LH mladším osobám z okruhu účastníků a pořadatelů se IX. a další ročníky LH již uspořádat nepovedlo. Tradice byla obnovena až v r. 1995, kdy rodina jednoho z pořadatelů našla vhodné podmínky pro pokračování historie LH v pošumavské usedlosti zvané Alpská chalupa či Alpská vyhlídka. Zde se v r. 2010 koná již X. ročník Vyhlídkoalpských her. Z původních soutěží byl zcela zachován nejklasičtější trojboj: Neptunův pohár, Poselství z Alfy („rostlinné máslo“ Juno bylo nahrazeno margarínem Alfa) a Prométheův běh, z nejmodernějšího čtyřboje byl skok hluboký doplněn o novou disciplínu skok pro houbu. Invalida na schodech byl nahrazen Nestórem na schodech (domovních) a doplněn invalidou na cestách (jízda s hnojným kolečkem s živým nákladem) s alternativním názvem Augiášův úspěch. Zvrhlý devítiboj byl transformován ve vyhlídkoalpského šiškovníka (hod šiškou na cíl). V kategorii C jsou nyní zařazeny soutěže vyhlídkoalpský kameňák (o nejzdařilejší výtvor z kamene), bioaranžér (nejdůvtipnější výtvor z přírodních materiálů), vykuk (dálkové studium kukaček sledující počet jejich zakukání), brabec (obdoba letenského brabce) a mamutsko-lovecké tance (taneční soutěž s pravěkými pomůckami). S ohledem na místní podmínky je nyní v kategorii B jediná soutěž: vyhlídkoalpský hippokaskadér neboli koně krále Dioméda (volná cvičební sestava na koni, jež je symbolickou alegorií zkrocení lidožravých koní krále Dioméda hrdinou Héraklem).